Načítání…

Milevské maškary patří mezi nejvýznamnější akce ve městě Milevsku a jejich věhlas a popularita dalece překračuje hranice zdejšího regionu. Jedná se o slavnostní zakončení masopustu pestrým maškarním průvodem, který má v Milevsku více než stopadesátiletou tradici. V roce 2016 se zde uskutečnil již 154. ročník tradičního masopustního průvodu a zároveň 1. ročník Festivalu maškar, na kterém byl překonán rekord v počtu masek – maškarního průvodu se zúčastnilo celkem 1248 masek! Milevské maškary tak stále drží prvenství v České knize rekordů jako největší masopustní průvod a navíc jsou zapsány i na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. Jedinečnost Milevských maškar spočívá také v tom, že jde o městský masopustní průvod; podobná tradice v jiných lokalitách je v naprosté většině záležitostí vesnickou.

Dnešní Milevské maškary mají svůj dávný původ ve středověkých lidových hrách, jako jsou Barborky, Mikuláši, Lucie, Perechty, Tři králové, Liška, Řehoři, Líto, Hra o svaté Dorotě a Bakchus, které bývaly v kraji pořádány. Ve své nynější podobě se maškarní průvody datují od roku 1862, a jsou tedy nejstarší doloženou masopustní tradicí v jižních Čechách. Tuto tradici přerušily pouze obě světové války a poslední delší přestávka v konání masopustního průvodu byla v 60. letech minulého století. Milevské masopustní maškary se konají přibližně šest týdnů před Velikonocemi a jsou ohlášeny plakáty s humorným obsahem. Podle starých zvyklostí se v týdnu před maškarním průvodem provádí zvaní, kdy několik maškar prochází městem a zve obyvatele k účasti na masopustním průvodu. 14 dní před vlastním průvodem chodí malíři, kteří na výlohy obchodů malují různé vtipné rýmovačky. Ráz maškar často mívá vztah k problémům doby nebo k časovým událostem.

Masopust v Milevsku je neodmyslitelně spjat s postavou Bakchuse, řeckého boha vína, veselí a smyslných požitků, který se spolu s dalšími komickými figurami každoročně objevuje v průvodu. Další typické milevské masky jsou: Bába s nůší, Dlouhán, Párkař, Holiči, Medvědář a Slepičí farma. Milevské maškary také poskytly řadu vděčných námětů milevskému malíři Karlu Stehlíkovi i rodáku z Chyšek u Milevska Aloisi Moravcovi. Československý filmový týdeník natočil reportážní záběry z milevských maškar v letech 1934 a 1935, kdy se jednalo o filmy němé, v roce 1947 již záběry zvukové. V posledních letech zde natáčejí televizní štáby. Konání průvodu každoročně zajišťuje Maškarní sdružení Milevsko za podpory Domu kultury Milevsko a orgánů Města Milevska a v průběhu let se objevují stále nové masky.

Při této příležitosti určitě navštivte i unikátní Muzeum milevských maškar (pokladna muzea v Turistickém informačním centru Milevsko – nám. E. Beneše 6), které je jediné svého druhu v ČR nebo si zahrajte zábavnou výletní hru s mobilem o Milevských maškarách.

Adresa