tel: 383 809 200 | e-mail: info@milevskem.cz
Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter se nachází na severním okraji města a je situován u silnice č. 19. mezi Táborem a Orlíkem nad Vltavou. Již od svého založení byl klášterní areál spojován s řádem premonstrátů. Přezdívalo se mu Jarlochovo Milevsko podle jeho prvního opata Jarlocha (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky. V dobách svého vzniku byl klášter považován za centrum duchovního, kulturního a hospodářského života v kraji a to i přesto, že musel v průběhu své existence čelit řadě dramatických situací. Klášter oplývá jedinečných geniem loci, díky němuž si návštěvníci mohou vychutnat nezapomenutelnou atmosféru tohoto místa. V současné době klášter slouží nejen církevním účelům, ale stává se také dějištěm řady kulturních akcí. V areálu sídlí děkanství, Milevské muzeum a farní charita. Od roku 2008 se Milevský klášter může pyšnit titulem národní kulturní památka, který mu po právu náleží. Nevěříte? Tak se přijďte přesvědčit na vlastní oči a už nebuďte nevěřící Tomášové!
U Bažantnice 556, Milevsko
Rozhledna Kupa stojí na stejnojmenném návrší cca 0,5 km severovýchodně od obce Jestřebice, která je součástí obce Bernartice, ve výšce 503 m. n. m. Stavba rozhledny byla započata v létě 2009 a slavnostní otevření a zahájení provozu se konalo v sobotu 7. října 2010. Rozhledna má dřevěnou trámovou konstrukci, kterou podpírají čtyři kmeny. Tyčí se ve výšce 13 m a je členěna na čtyři patra, z nichž poslední patro ve výšce 10 m je zastřešené lehkou krytinou. Z vrcholu rozhledny se můžete kochat nádherným výhledem na Táborsko, oblast České Sibiře, Písecké hory s rozhlednou na Jarníku a Protivínské hory s Vysokým Kamýkem. V dáli je rovněž možné spatřit Kleť v Blanském lese. K rozhledně se dostanete jak pěšky, tak sem můžete také zajet autem.
Jestřebská rozhledna
Železniční viadukt v Milevsku na trase Tábor – Ražice je technickou památkou z roku 1889. Vzhled viaduktu vychází z antiky a na jeho stavbě se kromě českých dělníků a techniků podíleli i Italové. Viadukt je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky jsou desetimetrové. Celková délka mostu je 115 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 23 metrů.
Milevsko
Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.
Lipová cesta 179, Milevsko
Muzeum milevských maškar se věnuje tradici, sahající až k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem. Přímým předchůdcem milevských maškar byl masopustní průvod, který končil pohřbem Bakuse, symbolu končícího období mezi dvěma postními dobami, adventním a velikonočním. Bakus dostal jméno podle antického boha Bakcha/Dionýsa, boha vína, plodnosti a posvátného vytržení. Jako alegorická postava se objevoval v žákovských hrách a kostýmních představeních pro aristokratickou společnost v období renesance. V milevském podání je Bakus tlustý a opilý pantáta, který se svým průvodem obchází město, než je pohřben, a symbolicky tak ukončuje období před velikonočním půstem. Podle sběratele lidových tradic Štěpána Dvořáka existovaly dva Bakusovy průvody, podomní („žebravý“) a pouliční. Pouliční Bakus chodil s pohřebním průvodem na popeleční středu odpoledne. Pochován byl do sněhu u rybníka vedle kláštera. Při podomní obchůzce v pondělí a úterý obcházel Bakusův průvod milevské hospody, kde dostával pohoštění a finanční dary. Po ranní mši na popeleční středu byl Bakus pochován do sněhu v zamrzlém potoce na náměstí. Led se s ním nezřídka prolomil a Bakus skončil za všeobecného veselí ve vodě. V roce 1864 prý došlo při podomním Bakusovi k tragické události. Představitel Bakuse zůstal příliš dlouho ve vodě a na následky toho zemřel. Úřady, které se dívaly na […]
Náměstí Edvarda Beneše č. 6/13, Milevsko 399 01
Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské. V interiéru se zachovala čelní stěna se svatostánkem – schránkou na Tóru a symboly Desatera, a dále ženská galerie podepřená kamennými sloupy. V roce 1997 byly na synagogu umístěny dvě pamětní desky připomínající genocidu Židů za 2. světové války. Na první desce je v hebrejštině a češtině tento nápis: „Tato budova byla před 2. světovou válkou synagogou Židovské obce v Milevsku. V letech 1939 – 1945 byli téměř všichni její členové, ženy, muži i děti, povražděni nacisty. Tuto desku věnuje město Milevsko památce židovských spoluobčanů.“ Druhá deska […]
Sokolovská 209, Milevsko
Kostel sv. Martina je ačkoli nenápadnou, tak o to zajímavější trojlodní stavbou s presbytářem ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Sousedí s ním kaple, která původně sloužila jako sakristie. Při barokních úpravách počátkem 18. století byl kostel přestavěn do půdorysu v podobě kříže. Nová sakristie, vystavěná v době barokní přestavby, se k lodi přimyká na její severní straně. Interiér kostela byl vybaven v době okolo roku 1720. Hlavní oltář s rokokovými doplňky je osazen novodobým obrazem sv. Martina. Ostatní inventář, kazatelna, varhany a lavice pocházejí z konce 17. století. Cínová křtitelnice s reliéfem Zvěstování Panny Marie pocházející též z konce 17. století prošla v roce 1959 rekonstrukcí. V roce 2011 bylo zřízeno noční osvětlení celé stavby.
Zámecká, 398 43 Bernartice
Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města. Vybavení kostela je novogotické, pochází převážně z doby jeho výstavby. Některé obrazy a sochy jsou však staršího původu, do kostela byly přeneseny z jiných církevních objektů z okolí Milevska. Vnitřní výmalbu kostela provedli místní malíři roku 1902. Kostel byl vystavěn jako votivní, tedy jako díkůvzdání za to, že císař František Josef I. vyvázl roku 1853 z nebezpečí, když na něj byl ve Vídni spáchán atentát. Maďarský nacionalista Libényi panovníka těžce zranil nožem, ale císař se nakonec uzdravil. Na stavbu tohoto kostela přispěla řada vysoce postavených osobností, včetně někdejšího císaře Ferdinanda V. Kostel sv. Bartoloměje je veřejnosti přístupný o bohoslužbách a v případě konání kulturních akcí. Mimo to mají návštěvníci v létě díky mřížím, které jsou instalovány za vchodovými dveřmi, možnost alespoň nahlédnout do interiéru kostela a pokochat se jeho majestátností.
nám. Edvarda Beneše, Milevsko
Bývalá radnice čp. 1 se nachází na východní straně náměstí, při ústí Riegrovy ulice. Jde o jednopatrovou barokní stavbu ze 17. století o 11 okenních osách s „věžičkou“ – nástavbou ve hřebeni střechy, která je kryta bání s lucernou, zakončenou cibulí krytou šindelem. Pravděpodobně zde v minulosti bývala městská věznice a mučírna. Od roku 1851 zde sídlil okresní soud, později berní úřad a okresní hejtmanství. Jako městská radnice budova fungovala do roku 1901, kdy byla vystavěna nová radnice na západní straně náměstí. Vnitřek budovy byl mnohokrát upravován, v původní podobě se zachovaly pouze prostory klenuté valeně bez žeber v přízemí. V interiéru nástavby nad střechou je dřevěná pavlač. K budově přiléhá bývalý renesanční pivovar. Dnes slouží část budovy komerčním účelům a dále zde sídlí městská knihovna a Galerie M.
Riegrova, milevsko
Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.
Na Vinicích, Milevsko
prostory Galerie M Jubilejní již 30. ročník výstavy Výtvarníci Milevska a okolí byl slavnostně zahájen v pátek 18. ledna v 17 hodin v milevské Galerii M. Svou tvorbu zde představuje téměř čtyřicet autorů, z nichž někteří vystavují každoročně již po mnoho let, např. Věra Pichová, Jana Marešová, Karel Nožička, Jan Hlavín a doplní je jména Simona Churanová, Václava Pouzarová, Jan Vančura a Dorota Zlatohlávková, kteří zde mají letošní rok premiéru. Ke zhlédnutí je malba, kresba a keramika, dřevěné sochy, kreslený humor, textilní a drátěné artefakty, malovaný porcelán, šperky a také asambláž, enkaustika a fotografie. Galerie M zve tímto co nejsrdečněji širokou veřejnost k návštěvě této tradiční, velice oblíbené výstavy, která potrvá do pátku 22. února. Těšíme se na Vaši návštěvu. Vystavují: Bártík Roman Fröhr Jan Fröhrová Tereza Hlavín Jan Hlinomazová Věra Honzík Luděk Hrdlička Pavel Hůlová Jana Churanová Simona Janoušková Eva Jirovec Vojtěch Kramulová Eva Kučerová Alena Marešová Jana Nožička Karel Nožička René Pešičková Lenka Pichová Věra Pitlík Tomáš Poulíček Jiří Pouzarová Václava Sedláček Stanislav Šímová Jana Slavková Marie Součková Bohdana Stachová Zdeňka Stehlík Vlastimil Štindlová Eva Šindelářová Dita Švejda Jan Truhlář Richard Urbanová Marie Vančura Jan Vaněček Svatopluk Ve&Ga Zlatohlávková Dorota
Zážitkové foto vystavuje Josef Luxemburg. Přijďte se nechat okouzlit malebností a rozmanitostí míst, která se obvykle příliš nefotí. Pořádá Městská knihovna Milevsko, vestibul knihovny.
Od středy 6. února si budete moci ve vestibulu v prvním patře Domu kultury Milevsko prohlédnout výstavu leteckých fotografií Písecka, která vznikla v rámci projektu Česko z nebe. Na fotografiích CBS Nakladatelství si můžete prohlédnout snímky našeho regionu z připravované knihy Písecko z nebe. Výstavu si můžete prohlédnout každý všední den od 8 do 18 hodin až do 15. března. Výstava je volně přístupná.
Cest k dlouhému a šťastnému životu je více, ale každá předpokládá osobní snahu a rozhodnutí pro to něco udělat. Jinak jsme odsouzení k tomu, abychom jakž takž přežívali a k polykání chemických prášků, které ve finále vedou k prohloubení nemoci. Že je to možné dokazuje ájurvéda, několik tisíc let stará indická věda, vyrůstající z hlubokých duchovních kořenů, na rozdíl od medicíny, která je jen jednou z jejich součástí… Přednáší: Marie Ria Rychlíková
Příběh nás zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle. Místní, kteří tu …
Tohle není jenom hra. Je to útěk z reality všedních dnů, se kterým nejde přestat. Úhoři …
Michal je pajdulák Budeme si spolu hrát a vyprávět o našem tělíčku – od hlavy až k …
Ve 3D verzi – dabing Mladý Viking Škyťák a drak Bezzubka se vracejí v pokračování …
Přijďte se víkend před Milevskými maškarami podívat do muzea maškar na tradiční masky a odneste si domů vlastní! v naší malé tvořivé dílničce si ji vyrobíte a ozdobíte podle vlastních představ, dále si můžete vytvořit figurku nebo veselou záložku do knížky. Otevřeno v sobotu máme od 9 hodin.
ČSŽ Sepekov zve na Dětský karneval v sobotu 23. února 2019 od 14:00 hodin do Kulturního centra Sepekov.
Sbor dobrovolných hasičů Chyšky si Vás dovoluje pozvat na tradiční HASIČSKÝ BÁL, který se koná v sobotu 23. 2. 2019 od 19:30 hodin v sále KD Chyšky. K tanci a poslechu zahraje hudební skupina KLASIK. Je připravena bohatá TOMBOLA, prodej lístků do ní již při vstupu na ples. Po předchozích zkušenostech vzhledem k velkému zájmu o lístky do tomboly při pozdějším příchodu po 20:00 hod. pořadatelé nezaručují, že budou k dispozici. Prosíme proto o včasný příchod.
Profesor Rypar (Alois Švehlík) poskytne dočasné útočiště Songovi (Duy Anh Tran), mladému …
